Judg 21 | CzeCSP | STEP | A všichni izraelští muži v Mispě přísahali: Nikdo z nás nedá Benjamínci za ženu svou dceru.

Judges 21

Budoucnost pro Benjamínce

1 A všichni izraelští ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}muži v Mispě ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}přísahali: ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}Nikdo z nás nedá Benjamínci za ženu svou dceru. ^{▼▼Dt 7,3} 2 Potom lid přišel do Bét–elu, ^▼▼20,18 seděli ^{▼▼n.: zůstali} tam až do večera ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Bohem, ^{▼▼Dt 1,45; Joz 24,1; Neh 1,4; 1Pa 13,8; 16,1} ⌈pozvedli svůj hlas a dali ^{▼▼h.: plakali; 2Kr 20,3} se do velkého pláče.⌉ ^{▼▼2,4; Rt 1,9.14; 2S 13,36; Jb 2,12} 3 A ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}ptali se: Hospodine, Bože Izraele, ^▼▼4,6 ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}proč ^{▼▼Nu 11,11; Dt 29,24v; Joz 7,7; 1S 4,3; Ž 74,1; Iz 63,17; Jr 12,1} se tohle stalo v Izraeli, aby byl dnes od Izraele odečten jeden kmen? 4 I stalo se příštího dne, že lid časně ráno ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}vstal, postavili tam oltář a ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}přinesli zápalné a pohostinné oběti.

5 Synové Izraele se pak ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptali: Kdo ze všech izraelských kmenů nevystoupil ^▼▼5,23 k Hospodinu do shromáždění? Protože ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}byla vydána veliká přísaha ^{▼▼Dt 7,8; 1S 14,26; Jr 11,5} proti tomu, kdo by nevystoupil k Hospodinu do Mispy: ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}Jistě bude usmrcen. ^{▼▼Gn 2,17p; Ex 19,12; 1S 14,39} 6 Synové Izraele totiž litovali svého bratra Benjamína a říkali: Dnes byl od Izraele odseknut jeden kmen. 7 Co pro ně uděláme, pro ty zbývající Benjamínce, aby měli ženy? My jsme přece přísahali při Hospodinu, že jim nedáme za ženy žádné z našich dcer. 8 A ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}ptali se: Kdo jako jediný z izraelských kmenů nevystoupil k Hospodinu do Mispy? A hle, z Jábeše v Gileádu nepřišel do tábora na shromáždění ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}nikdo. 9 Byl tedy spočítán lid a ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}vida: ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}Nikdo z obyvatel Jábeše v Gileádu tam nebyl. 10 A tak tam poslali z obce dvanáct tisíc mužů z bojovníků ^{▼▼h.: synů udatnosti} a přikázali jim: Jděte, pobijete ^{▼▼Dt 13,15; 1S 15,3} obyvatele Jábeše v Gileádu ^{▼▼Pozn. 80 v tabulce na str. 1499}ostřím meče, ^▼▼1,8! rovněž ženy a malé děti. 11 Toto je ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}věc, kterou učiníte každému muži ^{▼▼n.: mužského pohlaví} a každé ženě, která poznala ulehnutí s mužem ^{▼▼Nu 31,17; n.: mužským pohlavím} -- zasvětíte je zkáze. 12 I nalezli mezi obyvateli Jábeše v Gileádu čtyři sta dívek, panen, které nepoznaly ^▼▼Gn4,1p muže při ulehnutí s mužem, ^{▼▼Nu 31,17; n.: mužským pohlavím} a přivedli ^{▼▼m., mužský rod}je do tábora v Šílu, které je v kenaanské zemi.

13 Celá obec pak vzkázala ^{▼▼h.: poslali} a ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}promluvila k synům Benjamínovým, kteří byli ve skále Rimónu. Vyhlásili jim pokoj. ^{▼▼n.: vyzvali je k míru; Dt 20,10n} 14 V onen čas se tedy ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Benjamínci ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}vrátili. Dali jim ženy, které zachovali při životě mezi ženami z gileádského Jábeše, ale tolik jich pro ně nenašli. 15 Lid Benjamína litoval, protože Hospodin způsobil mezi izraelskými kmeny trhlinu. 16 Nato se starší obce ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptali: Jak to uděláme se ženami pro ty zbývající, když ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}byly ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}ženy z Benjamína vyhubeny? 17 Řekli tedy: Benjamínovi náleží vlastnictví uprchlíka. ^{▼▼n.: Musí být vlastnictví pro uniklé Benjamínovce} Kmen nebude z Izraele vymazán. 18 My jim však ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}nemůžeme dát ženy ze svých dcer, neboť synové Izraele přísahali: Proklet buď ten, kdo dá ženu Benjamínci.

19 Pak řekli: Hle, ⌈rok co rok⌉ ^{▼▼h.: dny ode dnů; 11,40} se koná Hospodinův svátek ^{▼▼[Podle zmínky o vinicích (v. 20) se může jednat o svátek stánků anebo o nějaký místní svátek.]} v Šílu, ^▼▼18,31 které je severně od Bét–elu, na východ slunce od silnice, která vystupuje z Bét–elu do Šekemu, a na jih od Lebóny. 20 A synům Benjamínovým přikázali: ^{▼▼K: sg.} Jděte, budete číhat ve vinicích. 21 Budete se dívat a hle, až ^{▼▼m., mužský rod}vyjdou šíloské dcery plesat ^{▼▼h.: vířit} v tancích, ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}vyrazíte z vinic a chytíte si ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každý svou ženu ze šíloských dcer. Pak ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}odejdete do benjamínské země. 22 A stane–li se, že přijdou jejich otcové nebo bratři, ^{▼▼Gn 34,7—31; 2S 13,20—38} aby s námi vedli spor, řekneme jim: Slitujte se nad námi kvůli nim, vždyť jsme nevzali pro ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každého ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ženu v boji. ^{▼▼[Zřejmě míněn boj o Jábeš, kde nezajali dostatek žen.]} Protože vy jste jim je v pravý čas ^{▼▼h.: podle času; n.: vzhledem k okolnostem} nedali, proviníte se.

23 Synové Benjamínovi tak učinili a unesli ženy podle svého počtu z ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}tanečnic, které uchvátili. Potom ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}odešli a navrátili se ke svému dědictví. Postavili města a usadili se v nich. 24 A tak se v onen čas odtamtud synové Izraele ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}rozešli, ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každý ke svému kmeni a ke své čeledi. ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}Odešli odtamtud ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každý ke svému dědictví. 25 ⌈V oněch dnech nebyl v Izraeli král; ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každý ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}dělal, co bylo v jeho očích správné.⌉ ^{▼▼8,23p; //17,6}